Dnes je  sobota 26.5.2018
  Kdo jsme a kde nás najdete  
nic
  << Zpět | Do oblíbených | Úvodní strana  

Kalendář akcí BullSport OstravaKalendář akcí BullSport Ostravanic
z.s. Bullsport Ostravaz.s. Bullsport Ostravanic
Ostravský Bulldozer Ostravský Bulldozer nic
Bull PoslušňákBull Poslušňáknic
Užitečné informaceUžitečné informacenic
Články - zajímavostiČlánky - zajímavostinic
Naši partneřiNaši partneřinic
Tip na výletTip na výletnic
Spolupráce s útulkySpolupráce s útulkynic
VideaVideanic
VYHLEDÁVÁNÍ
 
 Granule I. část 

Granule I. část

Granule – podle čeho vybírat a proč?

 

Hlavní body:

1. Co pejsci potřebují

2. Co psům škodí

3. Složení krmiva a věk psa

4. Z čeho jsou granule

5. Rady pro výběr

6. Přehled obchodů

7. Příklady složení granulí

8. Které granule jsme vyzkoušeli

 

Jistě by vás zajímalo, proč se vůbec pouštím do rozboru kvality granulí pro psy, kde jsem vzala všechny tyto informace a jak moc jsou věrohodné. Odpověď je jednoduchá. Jsem studentkou Veterinární a farmaceutické univerzity v Brně a přímo na škole máme předmět Výživa a dietetika. Mimo jiné se zde probírá výživa psů a také to, jak se granule vyrábějí, testuje se jejich kvalita atd. Protože chováme zlaté retrievery a tato problematika mě samotnou zajímá, rozhodla jsem se podělit o moje poznatky s Vámi, protože mi záleží na tom, aby se naše štěňata u Vás měla dobře. Pro snadnější orientaci v dokumentu jsem vložila odkazy na externí zdroje informací. Poznáte je podle modrého podtrženého textu. Přes Ctrl+kliknutí myší se Vám otevře příslušný zdroj na Internetu. Rovněž přes položky obsahu se prokliknete přímo na část dokumentu, která Vás zajímá.

 

Tereza Vojtěchová

 

 

V dnešní době se na trhu objevuje obrovské množství granulí, na mnohých si lze přečíst, že jsou nejlepší, že splňují požadavky AAFCO (Association of American Feed Control Officials – vydává doporučení maximálního a minimálního obsahu živin v komerčních krmivech - tzv. nutriční profily). Ráda bych dodala, že minimální limity AAFCO jsou tak nízké, že fakt, že nějaké granule tyto hodnoty dodržují,  není příliš podstatný. Ale jaká je realita? Proč se tolik liší ceny a kvalita jednotlivých granulí??

 

Nejdřív bych shrnula fakta, co pejsci potřebují, co jim prospívá a co je naopak špatné. Dále bych poukázala na nějaké „fígle“ jak „přesvědčit" zákazníky, kteří v dobré víře kupují drahé granule a pokusím se vám poradit, na co se soustředit při výběru – takže jdeme na to.

 

1. Co pejsci potřebují

Potřeba bílkovin

Potřeba bílkovin je ovlivněna řadou faktorů:

·          kvalita proteinu

·          aminokyselinové složení

·          stravitelnost

·          energetická hodnota krmiva

 

Čím kvalitnější bílkoviny, čím lepší aminokyselinové složení a stravitelnost. To znamená, že tím lépe pejsek granule stráví, využije více látek a to samozřejmě znamená i menší odpad, neboli menší hromádky na trávníku.

 

Právě bílkoviny jsou však nejvíce manipulovatelnou složkou všech granulí. Na nich se totiž vždy dočtete „množství dusíkatých látek“ což jsou bílkoviny - ale ne jenom ty (v USA byla například aféra s přidávaným melaminem (odpad při výrobě plastů – ano je to tatáž látka, která způsobila zdravotní problémy a dokonce úmrtí kojenců v Číně před několika lety), který je také dusíkatou látkou, avšak nikoli bílkovinou a už vůbec ne prospěšnou. Látky tohoto typu se přidávají do krmení z důvodu optického zvýšení  hodnoty dusíkatých látek – analýza, která prokazuje tyto hodnoty není schopná bílkoviny rozeznat od dalších dusíkatých látek (stanovení dle Kjeldahla).

 

Potřeba tuků

Tuk je nejkoncentrovanější forma energie, dodává krmivu chuť (hlavně živočišné tuky), je i nositelem vitamínů rozpustných v tucích a esenciálních mastných kyselin (ω3 a ω6)

 

Potřeba sacharidů

·         jednoduché cukry – disacharidy sacharóza a laktóza bývají někdy hůř snášené - závisí to na aktivitě enzymů

·         škrob – stravitelný pouze po patřičném zpracování (vaření, rozemletí, spaření) dobře stravitelný je ovesný, rýžový, hůř kukuřičný

·         vláknina – není štěpena trávícími enzymy, mikrobiální fermentace je omezená

 

Sacharidy nejsou nutné v období dospělosti ani v období růstu, pokud mají psi dostatek bílkovin a tuků. Zvýšená potřeba je ale v období březosti (potřeba glukózy pro vývoj plodů) a laktace (syntéza laktózy).

 

Potřeba minerálních látek

Vápník : fosfor - 1,2 - 1,4 : 1

Při nadměrném přísunu fosforu a nedostatku vápníku (krmení samotným masem) vzniká nutriční sekundární parathyreóza – vápník se odbourává z kostí – deformity kloubů, křehké kosti !!! U štěňat pozor na předávkování vápníkem (riziko granulí s velkým obsahem např. masokostní moučky – na granulích by však poměry měly být uvedeny).

 

2. Co psům škodí

Nevhodná krmiva:

Trávení masožravců funguje trochu jinak než lidské, proto obzvláště některé látky jsou pro psy nevhodné nebo dokonce smrtelně jedovaté. To platí například o thiobrominu obsaženém v čokoládě. Tímto „přilepšením“ můžete pejska i zabít!!!  Pozor na léky pro lidi – ani s některými z nich si pejsek neporadí a může ho to stát život!!!

·         kakao – veškerá krmiva, obsahující kakao jsou pro psy toxická a ve větších dávkách můžou způsobit poškození ledvin až úhyn.

·         kořeněné a solené potraviny podávané příliš často, můžou způsobit trávicí potíže psa, onemocnění jater a ledvin, záněty análních váčků nebo zhoršení kvality srsti.

·         luštěniny, čerstvý chléb, kapusta, kedlubny a květák by měly být do krmné dávky zařazovány pouze po malých dávkách, protože působí nadýmavě.

·         cibule, česnek, vinná réva, rozinky, kofein, čaj - jedná se o naprosto nevhodné látky pro psy

 

Zde jsou některé léky nebezpečné pro psy:

Pokud má váš pejsek bolesti, tak ho radši vezměte k veterináři, než abyste riskovali, že ho zabijete léky!!! Některé léky jsou pro pejsky tak toxické, že je zabijete třeba jenom polovinou tabletky!!! Tady jsou příklady, takže prosím, buďte opatrní:

  • paracetamol (Acetaminophen, Paralen, Coldrex, Panadol )
  • kyselina acetylsalicylová (např. Aspirin, Acylpyrin, Anopyrin )
  • ibuprofen (např. Nurofenu, Solpaflex, Ibalgin, Brufen )

 

3. Složení krmiva a věk psa

Různé věkové kategorie

A teď pár doporučení k jednotlivým věkovým kategoriím. Kategorii štěně jsem vynechala, protože informace se opravdu různí, každý říká něco jiného. Navíc od nás už dostanete pejska, na kterého se vztahuje krmení rostoucích pejsků.

Krmení rostoucích psů velkých a obřích plemen

· velká plemena = nad 25 kg v dospělosti, obří nad 60 kg

1) neposkytovat nadbytek energie (vede ke zrychlení růstu a příliš rychlému růstu svaloviny, nadměrně zatěžuje kostru končetin)

2) nepodávat nadměrné dávky vápníku – v krmných směsích pro štěňata velkých plemen by mělo být kolem 1 % Ca - zkrmování více než 3% už představuje zvýšené riziko vzniku vývojového onemocnění kostry (dysplazie kyčelního a loketního kloubu, osteochondróza, aj).

Kojící feny

Vyšší potřeba živin a energie než v březosti, denní dávku rozdělit do 3 – 5 porcí, koncentrovaná krmiva, lehce stravitelná, neustálý přístup k čerstvé vodě!

Vrchol laktace – 4. týden po porodu (fena produkuje 0,1 – 1 l mléka za den podle velikosti plemene)

·         1.týden – dostává 1,5 násobek dávky záchovné

·         2.týden – 2 násobek

·         3.– 4. týden – 3 násobek

 

V období přikrmování štěňat se krmná dávka feny postupně snižuje – návrat ke krmivu pro psy bez zátěže.

3.– 4. týden po porodu dochází u některých fen k poporodní eklampsii (odvápnění) prudký pokles hladiny vápníku v krvi – přesun do mléka, hlavně u fen s početnějšími vrhy. To se může projevit skleslostí, odmítáním potravy, svalovými záškuby až křečemi.

Prevence – dostatek vápníku v krmné dávce ( poměr vápník : fosfor – 1,7 : 1), ale v období březosti je nežádoucí i nadbytek vápníku (narušení hospodaření s vápníkem, zpomalení aktivace jeho rezerv), nepřidávat kalciové doplňky v období březosti.

 

Staří psi

Střední a malá plemena – po 8. roce, velká od 6 let.

Vyloučit těžce stravitelná krmiva s vysokým obsahem kolagenu a elastinu.

Kost podávat jen v omezené míře – s ohledem na stav chrupu, popř. zcela vyloučit. Krmivo pro starší psy by mělo obsahovat méně bílkovin, mělo by mít nižší energetickou hodnotu než dříve a mělo by obsahovat dostatek vápníku, fosforu, vitamínů a stopových prvků, protože starší pes už nedokáže tak dobře využít zdroje z potravy. Nadbytek bílkovin vede ke zvýšené zátěži ledvin a jater. Vzhledem ke zhoršující se střevní peristaltice je vhodné zvýšit podíl vlákniny.

U starších psů se doporučuje podávat krmivo rozdělené zpravidla do 2–3 denních dávek.

 

 

4. Z čeho jsou granule - suroviny pro výrobu komerčních krmiv

Teď něco málo ke složení krmiva. Z vlastní zkušenosti vím, že pokud se už člověk snaží vybírat granule pro pejska podle jiných parametrů než je cena, dívá se v první řadě na množství dusíkatých látek, sacharidů atd. Pravda je však taková, že mnohem důležitější je sledovat poměr jednotlivých složek. Podle zákona se jednotlivé složky uvedené na obalu krmiva musí řadit podle procentuálního zastoupení - od té nejvíce zastoupené až po tu nejméně zastoupenou. Takže pokud chceme dobře vybírat, je nutné sledovat pořadí hodnot. Pozor na údaj maso, resp. čerstvé maso. Pokud je ve složení uvedeno zastoupení (čerstvého) masa, počítejte, že v něm je obsaženo 80% vody – vycházím z toho, že pokud by se jednalo o sušené maso, prodejce by se jistě pochlubil.

 

Tady je přehled toho, co se v granulích vyskytuje

a) živočišné zdroje bílkovin

·         maso (meat): AAFCO definuje „maso“ jako čistou svalovinu získanou z jatečních savců (nikde jsem se nedočetla, jestli je tato veličina maso čerstvé, nebo sušené – takže pokud to není specifikované, radši bych uvažovala nad čerstvým masem, které obsahuje až 80% vody – takže ve výsledku jsou hodnoty podstatně nižší !!!)

·         vedlejší produkty (by-products): podle AAFCO části jatečních zvířat jiné než maso, tj. plíce, slezina, ledviny, mozek, játra, krev, kosti, tuková tkáň, žaludek a střeva zbavená obsahu. Nezahrnují chlupy, rohy, zuby a kopyta (paznehty).

·         masová moučka (meat meal): AAFCO definuje „masovou moučku“ jako zpracovaný produkt ze savčí tkáně s vyloučením krve, chlupů, kopyt a paznehtů, rohů, kůže, výkalů, obsahu žaludku a bachoru. V kvalitním krmivu by měl být specifikován druh (beef-hovězí, pork-vepřová, lamb-jehněčí, ...).

·         masokostní moučka (meat and bone meal): obsahuje zpracované produkty ze savčích tkání včetně kostí s vyloučením krve, chlupů, kopyt a paznehtů, rohů, kůže, výkalů, obsahu žaludku a bachoru (u těchto krmiv počítejte s vysokým obsahem vápníku).

·         drůbeží moučka (poultry meal): obsahuje mleté zpracované maso a kůži s kostmi nebo bez kostí pocházející z celých kusů jateční drůbeže nebo jejích částí. V kvalitním krmivu by měl být specifikován druh (u těchto krmiv počítejte s vysokým obsahem vápníku).

·         drůbeží moučka z vedlejších produktů (poultry by-products meal): obsahuje mleté zpracované části jateční drůbeže jako jsou krky, běháky, nevyvinutá vejce a střeva s vyloučením peří (u těchto krmiv počítejte s vysokým obsahem vápníku).

·         rybí moučka (fish meal): vysušená, mletá tkáň celých ryb nebo rybích odřezků s olejem nebo bez vyextrahované části oleje. Může obsahovat hlavy, ocasy, vnitřnosti a krev (u těchto krmiv počítejte s vysokým obsahem vápníku).

 

b) rostlinné zdroje bílkovin

  • sojový protein – pro masožravce hůře využitelný, riziko potravní alergie. Sojové bílkoviny pravděpodobně snižují absorpci Fe, Zn a Mn ve střevě.
  • kukuřičný gluten, pšeničný gluten (corn gluten meal, wheat gluten meal) – špatně využitelné, méně kvalitní bílkoviny z obilovin, přidávají se za účelem zvýšení obsahu dusíkatých látek (levný zdroj), pšeničný gluten (lepek) slouží i jako pojivo - riziko alergií

 

c) obiloviny a jiné zdroje škrobu

·         obiloviny (pšenice, kukuřice, oves, ječmen), luštěniny, brambory

·         škrob je v suchých krmivech nezbytný jako pojivo, poskytuje zdroj energie

·         v méně kvalitních krmivech bývá problémem nadměrné množství obilovin a odpadů po zpracování obilovin (mouka, otruby, zlomkové obilí) na úkor živočišných komponent – rostlinné suroviny jsou levnější

 

d) tuky

  • nastřikují se na granule, slouží jako zdroj energie i jako zchutňovadla

 

e) aditiva

Zchutňovadla, barviva, emulgátory, pojiva, protispékavé látky, konzervanty,...

Konzervanty se používají chemické nebo přírodní, jsou nutné pro stabilizaci tuků. Chemické jsou velmi spolehlivé, zajistí dlouhou dobu trvanlivosti ale jejich dlouhodobé působení na zvířata dosud nebylo zkoumáno. Jedná se např.

·         BHA (butylhydroxyanisol)

·         BHT (butylhydroxytoluen)

·         propylgallát

·         ethoxyquin

 

Jako přírodní konzervanty se používají přírodní – vitamín C (askorbát), vitamín E (směs tokoferolů), olej z rozmarýnu nebo hřebíčku –  doba trvanlivosti je ovšem kratší.

Do granulí se také přidává ovoce, zelenina, různé výtažky z bylin, lněné semínko (podporuje lesk srsti) atd. Tyto látky jsou samozřejmě prospěšné, ale v principu nepodmiňují kvalitu krmiva.

autor : Tereza Vojtěchová

 


 

 


Stránky jsou postaveny na systému Ekonstruktér.cz
.